Matematička a logička
Matematička a logička
Dvě jeptišky si vyšly na procházku. Jedna z nich byla známa jako Sestra
Matematička (SM), ta druhá jako Sestra Logička (SL). Už se začalo
stmívat a
ony byly stále ještě dost daleko od kláštera.
SM: *"Sestro, zaznamenala jsi, že už třicet osm a půl minuty za námi jde
nějaký muž? Zajímalo by mě, co chce."*
SL: *"To je zcela logické. Chce nás znásilnit."*
SM: *"Bože! Jak počítám, tak nás dostihne do patnácti minut! Co
budeme dělat?"*
SL: *"Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je jít rychleji."*
SM: *"To ale není řešení."*
SL: *"Samozřejmě, že to není řešení. Ten chlap udělá jedinou logickou
věc
- půjde rychleji taky."*
SM: *"Tak co jiného bychom měly udělat? Jak počítám, při téhle
rychlosti
nás ten chlap dohoní už za minutu."*
SL: *"Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je samozřejmě ta, že se
rozdělíme. Ty půjdeš touto cestou a já tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě
zároveň."
Sestry se rozdělily a muž se vydal za Sestrou Logičkou. Sestra Matematička
po nějaké době dorazila do kláštera zmítána obavami o svou kolegyni, nicméně
už za malou chvíli se v klášteře objevila i Sestra Logička.
SM: *"Sestro Logičko! Díky Bohu, že jsi zpátky. Pověz, co se stalo."*
SL: *"Stala se jediná logická věc. Rozběhla jsem se, jak nejrychleji jsem
mohla a ten chlap začal samozřejmě utíkat taky."*
SM: *"A?"*
SL: *"Stala se jediná logická věc. Dostihl mě."*
SM: *"Bože! Co jsi udělala?"*
SL: *"Udělala jsem jedinou logickou věc. Vyhrnula jsem sukni
nahoru."*
SM: *"Panenanebi! A co on?"*
SL: *"Udělal jedinou logickou věc. Spustil kalhoty dolů."*
SM: *"Ó, Bože, smiluj se! Co se stalo pak?"*
SL: *"Není to snad logické, sestro? Jeptiška se sukní nahoře přece utíká
daleko rychleji než chlap s kalhotama dole!"*
Komentáře
Přehled komentářů
Víš, v tý mý knize uvádím i myšlenku, že nejdůležitější životní rozhodnutí, jsou ty nejmíň logický...Jako např. Odejdeš s parádního fleku, kde bereš 30 tisíc čistýho, s tím, že chceš dělat kastelána na hradě. Tu práci ale vůbec nemáš zajištěnou. Skončíš na pracáku, pak na psychyatrii/ ale ne kvůli tomu, že si bez práce/pak se rok plácáš v depresích. Chytnou tě záda, skončíš v nemocnici na neurologii...A tam něco pochopíš a zjištíš, že to nelogický rozhodnutí odejít z tý pohádkově placený práce, bylo tvoje nejdůležitější životní rozhodnutí...Jsou to paradoxy co ? Ale dokud to nepochopíte, nezažijete pocit, že skutečně jste, že opravdu žijete...
Dost dobrý...
(Bajaja, 24. 8. 2008 9:32)